Hodnotit kvalitu demokracie lze mnoha různými způsoby. Zpráva o stavu české demokracie dlouhodobě vyhodnocuje zdraví a stabilitu českých demokratických institucí. Experti a expertky napříč tématy pojmenovávají silné stránky naší demokracie a upozorňují, kde nám teče do bot. Jak se ale na celou věc dívá a demokracii zažívá „démos“ – tedy lid, který je podle Ústavy zdrojem státní moci?
Cílem speciálu, který vznikl ve spolupráci s analytickým ústavem STEM, je doplnit tuto perspektivu. Jaké vysvědčení by lidé české demokracii vystavili? Jak hodnotí práci vlády, parlamentu nebo prezidenta? Jakou mají důvěru v ostatní ve svém okolí? A jak to vše může souviset s tím, jak se jim ekonomicky daří? Podíváme se i na jednu z nejpalčivějších otázek aktuálního dění, a sice jak lidé hodnotí přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Odpověď na ni může být indikátorem toho, nakolik zůstává společnost sebevědomá, že dokáže pomáhat ohroženým, byť sama prochází obtížným obdobím. Zpráva přináší výsledky sociologického výzkumu s cílem doplnit ve veřejné diskuzi hlas expertů, zájmových skupin z privátní i občanské sféry a novinářů právě o hlas veřejnosti.
Experti ve zprávě dochází k tomu, že česká společnost se nachází ve fázi jedné z nejhlubších krizí důvěry v instituce i ostatní lidi ve společnosti od počátku existence České republiky. Zřejmě je to daň za tři roky plné zkoušek. Sebevědomí střední třídy je ale zatím stále na vysoké úrovni, trvá solidarita s ukrajinskými uprchlíky a společnost jako celek zůstává stabilní.
experti
Mgr. Jaromír Mazák, Ph.D., ředitel výzkumu STEM
PhDr. Martin Buchtík, Ph.D., ředitel STEM
Skoro polovina lidí hodnotí kvalitu demokracie negativně a celková nálada upadá
Hodnocení kvality demokracie veřejností v sobě odráží i celkovou náladu doby a ekonomický vývoj. Poslouží tak jako indikátor toho, jaký mají lidé pocit z fungování věcí veřejných v širokém slova smyslu. Na Grafu 1 vidíme, že v posledních pěti letech je u nás trvale zhruba pětina až čtvrtina občanů, kteří kvalitu demokracie hodnotí pozitivně (známky 1 nebo 2). Tento podíl zůstává stejný nehledě na to, zda šlo o ekonomicky silné roky 2018 a 2019, složité roky s nemocí COVID 2020 a 2021 nebo uplynuvší rok ve znamení války na Ukrajině a dramatické inflace. Mění se ale zastoupení těch, kdo kvalitu demokracie hodnotí známkou 3 (jakési průměrné hodnocení), a těch, kdo ji hodnotí hůře (čtyřkou nebo pětkou). Na konci roku 2022 lidé hodnotili kvalitu demokracie obzvlášť přísně (46 % udělilo známku 4 nebo 5), srovnatelně snad jedině s prvním covidovým rokem.
Pandemie odstartovala období skepse vůči politickým institucím a zatím se ji nedaří zvrátit
Podíváme-li se konkrétně na hodnocení činnosti vlády, parlamentu a prezidenta za rok 2022 v kontextu hodnocení předchozích let (Graf 2), jsou patrné dvě skutečnosti. Zaprvé, občané výkon klíčových politických institucí dlouhodobě hodnotí spíše jen jako průměrný (známka 3) nebo dokonce ještě horší (s výjimkou hodnocení práce prezidenta v některých letech). Zadruhé, poslední rok patřil v tomto hodnocení k těm historicky vůbec nejhorším od začátku 90. let. Nízké hodnocení všech tří klíčových politických institucí přitom trvá již od začátku pandemie COVID-19. Jako by pandemie odstartovala období skepse v politickou reprezentaci, která trvá nehledě na to, jestli je u vlády hnutí ANO a ČSSD (roky 2020 a 2021) nebo současná vládní koalice (rok 2022). Výmluvný je především pokles hodnocení prezidenta, který měl historicky tendenci těšit se zpravidla nejlepšímu hodnocení. V roce 2022 ale bylo jeho hodnocení historicky nejhorší, zřejmě v důsledku neaktivity a války na Ukrajině.
Zhoršení finanční situace pociťuje více než polovina domácností, což ohrožuje nejen životní úroveň, ale i vnímání demokracie
Za horším hodnocením kvality demokracie i jednotlivých držitelů moci může být i skutečnost, že česká společnost nezažívá dobré roky. Pandemie COVID-19 narušila život většině společnosti. Hned v závěsu dopadly na životy lidí důsledky války na Ukrajině spojené s nejistotou a mírou inflace, kterou česká společnost nezažila ani v období transformačních 90. let. V roce 2022 tak domácnostem poklesly reálné mzdy poprvé od kulminace dopadů globální ekonomické krize v roce 2013, a to navíc výrazněji. Zatímco valorizace důchodů vedly k zachování životní úrovně seniorů (pravděpodobně však nikoliv k jejímu navýšení), do finančně obtížné situace se dostávají nízkopříjmové rodiny, rodiny s dětmi a také lidé žijící v rodinných domech, kterým nejvíce rostly náklady na vytápění. Výsledkem je, že mezi 50 a 60 % lidí v roce 2022 vnímalo, že se finanční situace jejich domácnosti v porovnání se situací před rokem zhoršila. To je více než kdykoliv předtím a v ostrém kontrastu s roky 2018 a 2019, kdy takových lidí bylo méně než 20 %.
Bezprecedentní pokles mezilidské důvěry nasvěcuje hlubší rozkol ve společnosti
Vysokou cenou za současný vývoj je pokles mezilidské důvěry. Měříme ji jako podíl respondentů, kteří uvedli, že většině lidí se dá rozhodně nebo spíše důvěřovat. Tento podíl se v posledních letech pohyboval nejčastěji mezi 35 a 45 %. Všechna tři měření v roce 2022 ale ukazují hodnoty nižší, v druhém pololetí roku 2022 dokonce jen 24 % (Graf 4). To je dramatický propad. Pozoruhodné přitom je, že v letech kulminace minulé ekonomické krize (2011–2013) a v letech pandemie COVID-19 (2020 a 2021) byly hodnoty mezilidské důvěry výrazně vyšší (kolem 40 %). Domníváme se, že současný pokles mezilidské důvěry souvisí především s tím, že rok 2022 nasvítil v důsledku války na Ukrajině téma polistopadového směřování České republiky a naší současné geopolitické situace. Naplno se ukázal rozkol ve společnosti mezi těmi, kdo podporují pro-ukrajinský, západní výklad současné situace, a těmi, kdo zásadní odpovědnost za válku na Ukrajině vidí také na straně NATO a zemí Evropské unie. Je to ale symptom hlubšího rozkolu. Zatímco ti první stále přijímají polistopadovou vizi našeho návratu mezi západní země, ti druzí jí už často přestali věřit a Českou republiku by raději viděli v roli neutrálního mostu mezi Západem a Východem bez jasného příklonu k jednomu nebo druhému.
Solidarita s ukrajinskými uprchlíky je stabilní a nadále poměrně vysoká
Pozitivní zprávou na pozadí spíše negativního celkového vývoje posledních let je skutečnost, že míra solidarity české veřejnosti s ukrajinskými uprchlíky zůstává poměrně vysoká. Na jaře minulého roku po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu byla podpora přijímání uprchlíků dokonce 70 %. To vzhledem k proti-uprchlickým náladám v době evropské migrační krize (2015 a 2016) překvapilo řadu pozorovatelů. Následně začal pokles podpory, ale zastavil se a podpora přijímání ukrajinských uprchlíků se stabilizovala mezi 55 a 60 % (Graf 5). Stabilizace postojů může souviset i s tím, že téma Ukrajiny se ve společenské diskusi už trochu vyčerpalo. Vzhledem k tomu, že příchod dalšího velkého množství uprchlíků je nyní vzhledem k situaci na frontě velmi nepravděpodobný, jsou nyní impulzy pro změny postojů menší, jakkoliv integrace ukrajinských uprchlíků zůstává do budoucna velkou výzvou.
V analytickém ústavu STEM realizujeme sociologický výzkum o stavu české společnosti od počátku 90. let. Věnujeme se tématům důvěry ve společnost a její instituce, vztahu veřejnosti k mezinárodním uskupením (EU, NATO), tématům kvality života, vzdělávání, filantropie a občanské participace a adaptace české společnosti na klimatickou změnu. Svá zjištění publikujeme formou rozsáhlejších výzkumných zpráv, ve spolupráci s médii i formou kratších tiskových zpráv na našem webu. V druhé polovině roku 2022 STEM mimo jiné realizoval výzkum o tématech, která spojují nebo rozdělují českou společnost, publikovaný ve spolupráci s Aktuálně.cz jako projekt Česko společně. Věříme, že hlas občanů je třeba zprostředkovávat sociologickým výzkumem průběžně a o různých tématech, aby veřejná diskuse vycházela z dat, nikoliv jen z mýtů a momentálních rozmarů.
