Experti na občanskou společnost: Neziskovky v reakci na válku sehrávají důležitou roli, změny je ale ohrožují

Expertky upozorňují na nároky, které tyto vnější události přinesly do řízení NNO. Poukazují na rozdílnou úroveň digitalizace, která ohrožuje stabilitu organizací financovaných z veřejných zdrojů. V systémové rovině expertky oceňují, že vláda schválila Strategii spolupráce veřejné správy s nestátními neziskovými organizacemi na léta 2021 až 2030. Pozitivním signálem je i schválení Metodiky participace NNO v poradních a pracovních orgánech a při tvorbě dokumentů státní správy Radou vlády pro NNO jako jeden ze závazků Open Government Partnership. Díky této metodice by měl být posílen nyní omezený přístup NNO do rozhodovacích procesů.   

Pozitivní trendy

• Probuzení nebývalé vlny solidarity s lidmi z Ukrajiny ze strany občanské společnosti v souvislosti s válkou na Ukrajině.
• Schopnost mnohých NNO flexibilně se vypořádat s výzvami spojenými s dopady pandemie i války na Ukrajině a aktivně přispívat k integraci uprchlíků a uprchlic na místní úrovni. 
• Zpracování sady doporučení ze strany NNO pro řešení uprchlické krize projednané na úrovni Rady vlády pro rovnost žen a mužů (RVRŽM) a zapojení migračních a romských NNO do řešení uprchlické vlny na úrovni vládních institucí.
• Příležitost pro implementaci Strategie spolupráce veřejné správy s nestátními neziskovými organizacemi na léta 2021 až 2030 vládou v červenci 2021.
• Schválení Metodiky participace NNO v poradních a pracovních orgánech a při tvorbě dokumentů státní správy Radou vlády pro NNO.
• Obsazení postu Zmocněnkyně pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou – osobností se silnou expertizou a dlouholetými zkušenostmi z občanského sektoru. Po půl roce nečinnosti obnovení práce rad odborů lidských práv a menšin a rovnosti žen a mužů na Úřadě vlády.
• Větší zapojení NNO do evropské agendy, formulace priorit NNO pro české předsednictví v rámci dokumentu prezentovaném Výboru vlády pro EU a přijatým obnoveným Výborem pro EU při RVNNO. Zvýšení zájmu NNO o zapojení do přípravy a monitorování EU fondů a Národního plánu obnovy aj. 
• Přijetí usnesení, kterým Senát odsoudil předsudečné a xenofobní výroky ombudsmana Stanislava Křečka, ačkoliv nerozptýlilo obavy o snížení důvěryhodnosti úřadu. 

Negativní trendy

• Dlouhodobé nedostatky v zapojování občanské společnosti do veřejného plánování a rozhodování. Chybějící kapacity i praktické schopnosti nastavovat a řídit participativní procesy ze strany veřejné správy. Tlak na primární konsenzus široké vládní koalice, a to bez předešlé veřejné debaty/participativních procesů. Nadužívání zrychleného procesu projednávání ze strany vlády i Poslanecké sněmovny.
• Nedostatečné zohledňování a využívání zkušeností a dat NNO a jejich sítí při přípravě legislativních i nelegislativních materiálů (například takzvaný Lex Ukrajina či vládní strategie ke zvládání uprchlické vlny).
• Finanční nejistota a velká administrativní zátěž v důsledku absence víceletého financování v rámci národních dotačních programů. Snížená kapacita řady NNO v důsledku nenávaznosti ESF+ výzev.  
• Přetrvávající snížená důvěryhodnost úřadu Veřejného ochránce práv v důsledku předsudečných a xenofobní výroků ombudsmana Stanislava Křečka, které podle zejména romských a proromských neziskových organizací odrazují oběti diskriminace od vyhledání pomoci.
• Klesající ochota se formálně sdružovat v (pobočných) spolcích v důsledku rostoucí legislativní a administrativní zátěže (za poslední rok například zavedení povinnosti evidovat skutečné majitele a s tím související sankce v případě nesplnění).

• Zajistit potřebnou politickou podporu, administrativní kapacity a zdroje pro implementaci Strategie spolupráce veřejné správy s NNO do roku 2030.
• Zajistit efektivní pilotování Metodiky participace NNO v poradních orgánech a při tvorbě dokumentů státní správy a jeho vyhodnocení a následně podpořit zavádění participace napříč resorty a ústředními orgány. 
• Zřídit nezávislou národní lidskoprávní instituci, která získá akreditaci dle Pařížských principů OSN.
• Cíleně podporovat rozvoj vnitřních kapacit organizací, které řeší výzvy spojené s válkou na Ukrajině a v posledních měsících se musejí vypořádat se změnou svého zaměření, rapidním růstem a dalšími velkými vnitřními změnami.
• Průběžně podporovat vnitřní rozvoj a digitalizaci organizací, zejména těch menších a financovaných převážně z veřejných zdrojů, a to včetně budování kapacit zaměstnanců a dobrovolníků. Zahrnout podporu digitalizace NNO do výzev operačního programu Zaměstnanost plus (OPZ+).
• V Zákonu o evidenci skutečných majitelů zohlednit specifické potřeby a charakter spolků, které nemají vlastnickou strukturu a mají velmi flexibilní vnitřní organizaci, a v širším smyslu zjednodušovat právní úpravu sdružování občanů a administrativní nároky s tím spojené.
• Legislativně ukotvit titul partnerství v národních dotačních programech, který umožní NNO předkládat a realizovat dotační projekty v partnerství a konsorciích s partnerskými organizacemi v ČR a zahraničí, a to bez zákonné povinnosti vypisovat veřejné zakázky na zapojení a financování práce partnerů pro naplnění cílů a aktivit daného projektu.
• Podporovat místní angažovanost a existenci menších regionálních nevládních organizací, které flexibilně řeší aktuální a akutní problémy.
• Snížit administrativní zátěž zejména pro malé neziskovky, například sjednocením požadavků i systémů vykazování pro státní správu i samosprávu a kvalitní digitalizací.