Stát stále ignoruje rozhodovací praxi evropského soudu v oblasti sledování metadat o elektronické komunikaci, která kritizuje její nedůvodnou plošnost. Stát nutí občany k elektronickým formám komunikace a nerespektuje právo občanů digitální nástroje nepoužívat. Právo na informace bylo vylepšeno i omezeno současně. Sice došlo k zpřesnění, které nutí státní akciové společnosti poskytovat informace, ale současně se rozšiřuje výčet výjimek z poskytovaných informací. Při implementaci GDPR do českého práva dostala veřejná správa výjimku, kvůli které nelze veřejnou správu za porušení pokutovat. Výjimka má negativní vliv na efektivitu vymáhání práva na soukromí.

Pozitivní trendy

• Opuštění praxe zásahů proti dezinformacím bez zákonného podkladu a naopak zvýšená snaha vytvořit pro takové zásahy legislativní oporu.

Negativní trendy

• Zavádění digitálních řešení, která diskriminují digitálně vyloučené občany,  bez plnohodnotných nedigitálních alternativ.
• Dlouhodobé neřešení problematiky zabezpečení dat občanů, kdy jsou osobní údaje prostřednictvím různých digitálních analytických či bezpečnostních nástrojů předávány v rozporu s legislativou technologickým gigantům mimo území EU.
• Přetrvávající špatná praxe Ministerstva vnitra v oblasti posuzování správnosti podpisů kandidátů na prezidenta.

• Zohlednit předcházení digitálnímu vyloučení v rámci hodnocení dopadů regulace.
• Zavést možnost sankcionovat orgány veřejné moci za porušení GDPR.
• Posílit kapacity Úřad pro ochranu osobních údajů pro metodickou i kontrolní činnost.

Facebook 

Twitter