Experti na sociální lidská práva: Velká solidarita společnosti s uprchlíky z Ukrajiny

Členky a člen expertní skupiny jej v zásadě oceňují. Z dlouhodobého hlediska je pro oblast lidských (sociálních) práv podstatné také výrazné hodnotové rámování přístupu ČR, která v sobě nese ambici rozvíjet hodnoty pomoci, solidarity a spolupráce. Výjimkou je nekoncepční, až diskriminační přístup české vlády a představitelů některých municipalit při řešení situace ukrajinských uprchlíků a uprchlic romské národnosti. 

Přes dílčí i – pro českou státní správu poměrně předvídatelné – systémové nedostatky spojených s rezortismem, nedostatečnou koordinací a cíleným zohledňováním relevantních dat a zkušeností občanského sektoru při přípravě potřebných opatření, se české vládě daří postupně reagovat na klíčové výzvy. Expertky a expert negativně hodnotí postupné zpřísňování podmínek pro uprchlíky a uprchlice (nejviditelněji přijetím Lex Ukrajina II). Důrazně také varují před negativními dopady současného zdražování. Současné nastavení dávek sociální politiky nejspíš neochrání velkou část obyvatel ČR od propadu do energetické chudoby a sociálních problémů. To může přinést nejen posílení populistických tendencí do české veřejné politiky, ale i pokles sociální soudržnosti a vyprchání veřejné podpory Ukrajině. Dlouhodobým důsledkem může být oslabení důvěry v demokratické instituce státu. 

Expertky a expert proto volají po zefektivnění sociální politiky tak, aby se potřebná pomoc dostala včas k těm, kdo ji potřebují. Co expert a expertky naopak oceňují, je jmenování nové zmocněnkyně pro lidská práva, paní Kláry Šimáčkové Laurenčíkové. Z dřívějších úspěchů v roce 2021 pak kvitují také pokroky v oblasti exekucí, psychiatrie, sociálních práv dětí a alespoň částečnou nápravu v podobě odškodnění za nezákonné sterilizace žen.

Pozitivní trendy

• Jednoznačná podpora přijetí ukrajinských válečných uprchlic a uprchlíků ze strany vlády. 
• Dosažení koaliční shody na jmenování Kláry Laurenčíkové zmocněnkyní pro lidská práva poté, co byla tato pozice přes tři měsíce neobsazená. 
• Novelizace exekučního řádu v létě 2021, která částečně zlepšila postavení dlužníků a otevřela možnost vymanit se ze starých, nevymahatelných exekucí, a přispěla k humanizaci mobiliárních exekucí. 
• Přijetí zákona o odškodnění obětí nezákonných sterilizací v srpnu 2021, díky kterému mohou být po mnoha letech domáhání alespoň částečné kompenzovány ženy, které podstoupily nedobrovolnou sterilizaci. 
• Přijetí novely o sociálně-právní ochraně dětí v září 2021, která do roku 2024 zruší umisťování nejmenších dětí (do 3 let věku) do ústavní péče. 
• Zákaz používání síťových lůžek v psychiatrických léčebnách díky přijetí novely zákona o zdravotních službách. 
• Navýšení důchodů o 500,- za každé vychované dítě, jakožto nástroj reagující na vysoký tzv. gender pension gap a vysokou míru ohrožení chudobou pro penzistky.

Negativní trendy

• Pravděpodobný propad významné části obyvatel do energetické chudoby a zhoršení sociálních problémů v důsledku zdražování energií a vysoké inflace, na který stát nezvládá reagovat včasným a systémovým řešením. 
• Zmrazení platů státních zaměstnanců, na které ve stejné míře jako na zaměstnance a zaměstnankyně v soukromém sektoru dopadají důsledky zdražování cen a energií a zboží v důsledku rekordně vysoké inflace. 
• Nekoncepční a až diskriminační přístup české vlády a představitelů některých municipalit při řešení neutěšené situace ukrajinských uprchlíků romské národnosti (často žen bez finančních prostředků s malými dětmi), zejména dlouhodobě neřešené situace na pražském a brněnském hlavním nádraží v rozporu s potřebou zachování lidské důstojnosti dotčených osob. 
• Vládní strategie “STANOVENÍ STRATEGICKÝCH PRIORIT VLÁDY ČR KE ZVLÁDÁNÍ UPRCHLICKÉ VLNY SOUVISEJÍCÍ S INVAZÍ RUSKÉ FEDERACE NA UKRAJINU” není naplňována, chybí systémová opatření v oblasti bydlení a vzdělávání (nedostatečné kapacity v MŠ, ZŠ, SŠ) a s tím souvisejících relokace do méně zatížených regionů. 
• Vážné zhoršení ekonomické situace lidí ve výkonu trestu, kterým jsou od začátku roku 2022 v důsledku soudního rozhodnutí strhávány celé příchozí platby i důchody na splácení exekucí. Těm, kdo nemají zaměstnání a pobírají důchod, tak nezůstávají finanční prostředky na nákup hygienických potřeb, léků, či kreditu na telefonování s blízkými. 
• Nedostatečné výsledky reformy psychiatrie, kdy velké zdroje stále putují do velkých psychiatrických pavilonů namísto do zvyšování reálné dostupnosti péče o duševní zdraví v komunitě. I v důsledku toho psychiatrické léčebny stále nedobrovolně obývá mnoho lidí, kteří tam reálně nemusí být. 
• Nárůst počtu tzv. platformových zaměstnanců a zaměstnankyň, kteří jsou nuceni kombinovat zdroje příjmů z klasických zaměstnaneckých poměrů (většinou však také krátkodobých, s fluktuujícími příjmy) s prací pro platformu, přičemž lidé v těchto prekarizovaných pozicích nedisponují žádnou jistotou příjmu ani sociální ochrany.

• Zjednodušit systém žádání o dávky sociální politiky tak, aby se skutečně dostaly k lidem, kterým mají pomáhat a ti nebyli závislí na pomoci nevládních organizací.
• Navýšit vybrané dávky sociální politiky (např. rodičovský příspěvek, příspěvky na péči a bydlení, životní a existenční minimum) nebo alespoň objektivizovat jejich výši tak, aby za situace rychle rostoucích cen zafungovaly jako pojistka proti propadu do chudoby.
• Cíleně a systematicky zahrnovat akademický sektor a nevládní neziskové organizace s relevantními zkušenostmi do přípravy legislativy umožňující dobré zvládnutí příchodu a začlenění lidí z Ukrajiny.
• Aktivně řešit krizi na trhu s bydlením, mimo jiné například přijetím zákona o sociálním bydlení.
• Pokračovat v reformě systému exekucí a snížit bariéry pro vstup do oddlužení.
• Zajistit, aby zdroje vložené do reformy psychiatrie byly investovány do rozvoje adekvátních služeb duševního zdraví v komunitě, nikoli do rozvoje existujících velkokapacitních psychiatrických institucí.
• Zlepšit podmínky pro výkon pečovatelské profese, například navýšením mezd a odstraněním negativního vlivu pracovních agentur na pracovní podmínky, zavedením kompenzací vysoké psychické i fyzické zátěže a celkovým zvýšením prestiže této profese.
• Nabídnout pobytovou jistotu lidem z Ukrajiny po skončení institutu dočasné ochrany tak, aby měli jasnou perspektivu, jak legálně a důstojně setrvat v ČR.
• Umožnit přístup k vízům také Rusům a Bělorusům, tedy nastavit sankční opatření cíleně, aby nedopodala na občany, kteří s režimem nesouhlasí.
• Na trhu práce zamezit propadu Ukrajinců a Ukrajinek do nekvalifikovaných pozic, podporovat kurzy českého jazyka, či zjednodušit systém nostrifikací dosaženého vzdělání.
• Posílit přístup cizinců – zejména dětí – k veřejnému zdravotnímu pojištění.
• Přijmout zákon o bezplatné právní pomoci.
• Zcela zrušit dětské domovy pro děti do 3 let věku a zajistit, aby děti s postižením, které nemohou vyrůstat ve vlastní rodině, měly stejný přístup k náhradní rodinné péči a adekvátním sociálním a zdravotním službám na rovnoprávném základě s ostatními dětmi.
• Legislativně zavést nárok na ošetřovné pro podnikající i mimo pandemickou situaci.