Expertní stanovisko: Jak má Česko a Evropa reagovat na novou geopolitickou situaci?

Radikální proměna přístupu americké administrativy k invazi Ruska na Ukrajinu dokládá, že současná administrativa USA se necítí vázána dřívější úzkou transatlantickou vazbou a vystupuje sólověji, silověji a radikálněji. I v kontextu proměněné reality je třeba stále připomínat, že Rusko svou agresí vůči Ukrajině porušuje mezinárodní normy použití síly i základní principy mezinárodního práva a evropské bezpečnostní architektury. Porušilo principy rovnosti států, zdržení se hrozby, použití síly, nedotknutelnosti státních hranic a státní suverenity nebo mírového řešení sporů. Je v bytostném zájmu České republiky a Evropy na těchto principech trvat a ve vztahu k Ukrajině prosazovat řešení, respektující její suverenitu a přispívající  k trvalému a udržitelnému míru. K takovým řešením není možné dospět bez plnohodnotného a důstojného zapojení Ukrajiny.

Zároveň je zjevné, že celková proměna amerického přístupu k zahraniční politice bude mít dalekosáhlý vliv na globální geopolitickou stabilitu. Odpovědí Evropy na toto dění nemůže být jen reakce na kroky ostatních velmocí, ale nastartování změn, které ve výsledku povedou k nezávislejší, jednotnější a silnější Evropě. Evropa má ekonomický, intelektuální a lidský potenciál, aby byla plnohodnotným aktérem světového dění. K tomu je však potřeba řada změn, do kterých by se ČR měla zapojit, případně by je měla sama  iniciovat. 

V oblasti bezpečnosti a obrany je nezbytné:  

• Aby Evropa a jednotlivé státy výrazně navýšily své obranné kapacity a zároveň jasně definovaly své cíle a priority v oblasti bezpečnosti, včetně odstrašení vnějších nepřátel od potenciální agrese.  
• S ohledem na aktuálně omezenou kapacitu Evropy v této oblasti bude možný pouze postup od zdola nahoru, tj. vytvořit koalici ochotných států, a tu postupně integrovat, případně dále rozšiřovat.  
• Posílení obranných kapacit  se musí dít na půdorysu funkčních a osvědčených institucí, včetně NATO nebo alespoň jeho evropského pilíře, které zajistí efektivitu a akceschopnost při nasazení prostředků nutných na obranu spojenců.  
• Zároveň je zásadní, aby Evropa využila svou ekonomickou sílu k výraznému posílení vlastního obranného a bezpečnostního průmyslu a aby nebyla závislá na dodávkách z jiných zemí.  
• Je nutné podpořit vznik finanční infrastruktury, která umožní posílení obranně-bezpečnostní infrastruktury na národní i evropské úrovni (uvolnění pravidel pro investice do bezpečnosti ze strany bank, rozvolnění rozpočtových pravidel, možnost společných víceletých půjček apod.); síla Evropy je v ekonomice a je třeba tuto výhodu umět strategicky využít. Investice do bezpečnosti a technologií mohou být zároveň motorem budoucí evropské prosperity a obecně srozumitelnou formou artikulace společného zájmu, kterou Evropa  potřebuje. 

V oblasti energetické, surovinové a technologické soběstačnosti je klíčové:  

• Dosáhnout maximální možné energetické soběstačnosti, např. prostřednictvím posílení obnovitelných zdrojů energie.  
• Vybudovat vztahy a partnerství se zeměmi, které nám mohou poskytnout suroviny, které sami nemáme.  
• Posílit investice do výzkumu a vývoje tak, abychom měli vlastní přístup k přelomovým technologiím, zejména AI, kvantové technologie, telekomunikace atd.  

Zároveň však nesmíme rezignovat na hodnoty, které jsou v bytostném zájmu evropských států a které máme nadále prosazovat na všech úrovních:

• Důraz na vládu práva, individuální svobody, dodržování lidských práv a apel na sociální smír,  
• Důraz na mezinárodní právo a efektivní multilateralismus, 
• Spolupráci s jinými částmi světa postavenou na férových obchodních vztazích. 

Považujeme za důležité zdůraznit, že kromě rychlé a srozumitelné reakce na události uplynulých týdnů je klíčový výhled strategický a dlouhodobý. Nacházíme se v situaci, kdy reagujeme na výraznou proměnu geopolitické rovnováhy, která platila dlouhá desetiletí. Je třeba mít na paměti, že posílení evropské bezpečnostní architektury a celkové soběstačnosti přesahuje horizont měsíců či několika let.

S proměnou geopolitické situace souvisí i fakt, že bezpečnost a soběstačnost se musí stát součástí širší veřejné a politické diskuze, která má primárně klást základní relevantní otázky, než že by rovnou nabízela zaručené odpovědi. Zde jich, bez nároku na úplnost, několik navrhujeme:

• Jakým způsobem navýšit naše obranné schopnosti v souladu s obranným plánováním NATO a potřebou posílit českou a evropskou autonomii v oblasti obrany? Jak zajistit dostatek personálu, moderní výzbroje  a výrobních kapacit, aby byla Evropa i nadále v bezpečí? 
• Jak posílit zdroje a kapacity, které nás v dlouhodobém horizontu k větší soběstačnosti přivedou?
• Jak posílit investice do vědy a výzkumu, tak abychom měli v dohledné době přístup ke klíčovým technologiím?
• Jak efektivně pracovat s cílenými dezinformačními strategiemi a vlivy zahraničních aktérů, avšak s důrazem na ochranu svobody slova a otevřenou společenskou debatu o hranicích regulace? A jak posílit odolnost společnosti vůči manipulativním narativům, kybernetickým útokům a dalším projevům hybridního působení? 
• Jak zvýšit odolnost české státní správy a její schopnost rychle a adekvátně reagovat na nové výzvy?

Mgr. Vojtěch Bahenský, Ph.D. - obrana, bezpečnost a zahraniční věci

Mgr. et Mgr. Ondřej Filipec, Ph.D. - obrana, bezpečnost a zahraniční věci

Mgr. et MA Pavel Havlíček - obrana, bezpečnost a zahraniční věci

Mgr. Jan Charvát, Ph.D., M.A. - obrana, bezpečnost a zahraniční věci

Mgr. Lucie Tungul, Ph.D., M.A.  - obrana, bezpečnost a zahraniční věci

ing. Edvard Outrata, garant Sítě k ochraně demokracie - veřejná správa

prof. PhDr. Martin Potůček, CSc., MSc. - veřejná správa

doc. Ing. Marie Bohatá, CSc. - veřejná správa

JUDr. Ivan Přikryl - veřejná správa

ing. Mgr. Oldřich Kužílek, garant Sítě k ochraně demokracie  - občanská a politická práva

Prof. PhDr. Karel B. Müller, Ph.D. - ústavní systém, státní zastupitelství a soudnictví

Petra Wünschová - sociální práva

doc. Ing. Robert Jahoda, Ph.D. - sociální práva

Jan Gregor - občanská společnost

Jana Miléřová - občanská společnost

„Česko by mělo hlasitě odmítnout jakoukoliv dohodu, která je vyjednána nebo uzavřena bez účasti ukrajinské vlády a kriticky se postavit k tlakům na Ukrajinu, které mají charakter ultimáta nebo jinak těží z nepříznivé situace napadené země. Trvalý mír musí být spravedlivý, s reálnými bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu.“

- Mgr. et Mgr. Ondřej Filipec, PhD., politolog, Univerzita Palackého Olomouc

„Česko, a Evropa jako celek, se nesmí nechat vmanipulovat do představy, že Evropa je slabá; ať již nám tuto představu vnucuje Trump nebo Putin. Přistoupíme-li na Trumpovo a Putinovo vidění světa, v němž rozhoduje síla a je proto třeba bez rozmyslu zbrojit, přistoupíme na tím také na destrukci mezinárodního práva a společenství budovaného po 2. světové válce.“ 

– JUDr. Lukáš Lev Červinka, Ph.D. et Ph.D., ústavní právník

„Máme tu tři roky největší válku od konce 2. světové války na svých hranicích, ale naše vnímání světa je stále plně mírové. Ještě nedávno se vážně řešilo, zda je etické, aby banky půjčovaly na výzbrojní projekty. Je třeba se chovat, jako bychom už ve válce byli - jinak v ní opravdu brzy budeme.“  

– plukovník Ivo Zelinka, Armáda ČR

„Zdá se mi jako nevyhnutelné, že Evropa bude muset v následujících letech zároveň jednat s USA, jakkoliv tvrdá tato jednání budou, a zároveň navyšovat vlastní obranné kapacity.“ 

– Mgr. Vojtěch Bahenský, PhD., analytik AMO