Zpráva o právním státu 2024 z pera Evropské komise je tady! Přináší komplexní analýzu toho, jak se Česku a dalším evropským státům daří naplňovat principy právního státu v praxi – a také spoustu užitečných doporučení. Za Síť k ochraně demokracie se do její přípravy pravidelně zapojujeme. Čerpáme při tom z poznatků našich expertů a expertek, které zveřejňujeme ve Zprávách o stavu české demokracie. Máme radost, že Evropská komise z našich podnětů bohatě čerpá. Zveřejnění Zprávy EK je příležitostí pro důkladnou diskuzi o tom, jak se nám v Česku daří o právní stát pečovat. Přečtěte si shrnutí toho hlavního v každém ze čtyř pilířů a doporučení Evropské komise a Sítě k ochraně demokracie.
Zpráva o právním státu Evropské komise nám umožňuje nám včas odhalit nebezpečné trhliny a problematické – až autoritářské – tendence v evropských státech. Nabízí nám mezinárodní srovnání a podrobná doporučení na míru. Říká, kde nám z hlediska evropského standardu teče do bot. Zároveň upozorňuje na případné průšvihy, které by mohly ohrozit férové zacházení s evropským rozpočtem (například slabá opatření proti korupci).
Ve srovnání se státy EU je Česko průměrné a oproti loňsku se v mnoha oblastech posunulo. V kontextu V4 je ČR dlouhodobě stabilní a dělá postupné kroky k lepšímu.
Přečtěte si hlavní zjištění ze čtyř hlavních oblastí Zprávy a doporučení k nim.
Reforma státního zastupitelství zavedla záruky proti politizaci justice. Vláda již nemůže kdykoliv odvolat nejvyššího státního zástupce bez udání důvodů.
Jde o klíčovou pojistku proti politickým tlakům na státní zastupitelství. Garantuje nám, že i kauzy z nejvyšších pater politiky nebudou zameteny pod koberec. Přijetí reformy nám doporučovala i Evropská komise.
Digitalizace soudnictví postupuje, ale je pomalé. Dobrá zpráva je, že se připravuje postupné zavádění elektronického systému spisové služby. A také, že pokračuje zveřejňování soudních rozhodnutí, i když stále v omezeném rozsahu agend.
Zveřejňování rozsudků přispívá k tomu, že soudy na nižší úrovni vědí, jak rozhodují jiné soudy. To přispívá k rozhodování, které je napříč Českem jednotnější a předvídatelnější. Oceňuje to i Evropská komise. Problém spočívá v tom, že se zdaleka netýká všech typů rozsudků a tempo je pomalé.
Platy asistentů soudců a státních zástupců zůstávají dlouhodobě nekonkurenceschopné. Pokud máme mít možnost se spravedlnosti domoci efektivně a včas, je potřeba mít v justici šikovné lidi.
I Zpráva Evropské komise upozorňuje, že dlouhodobě nízké platy ohrožují nábor a udržení kvalifikovaných zaměstnanců. Nedostatek odborných kapacit se nám může vymstít. Ohrožuje výkon spravedlnosti a kvalitní soudní ochranu nás všech.
Evropská komise: Řešit odměny zaměstnanců soudů a státních zastupitelství a přispět ke zkrácení délky řízení.
Síť k ochraně demokracie: Přispět ke zmenšování propastných rozdílů v judikatuře krajských soudů zveřejněním elektronické databáze soudních rozhodnutí a rozšířením zveřejňování soudních rozhodnutí ve věcech všech trestných činů.
Podařilo se posunout důležité dílky protikorupční skládanky. V platnost vstoupila nová pravidla o střetu zájmů a podařilo se zefektivnit dohled nad férovostí politické soutěže.
V platnost vstoupily právní předpisy, které vyjasnily definici “skutečného vlastnictví” a pravidla pro vlastnictví sdělovacích prostředků. Nadto došlo k reformě rozhodování Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, která zkvalitňuje dohled nad financováním politických stran a volebních kampaní.
Oznamovatelé (nebo také whistlebloweři – tedy ti, kdo hvízdají na píšťalku), jsou už v Česku chráněni zákonem. Má to ale své nedostatky: do zákona se nepodařilo prosadit ochranu anonymních oznámení a pro účinnou ochranu chybí úředníci.
Zákon o ochraně oznamovatelů, kterým česko implementovalo evropskou tzv. směrnici o whistleblowingu, vešel v platnost minulý rok. Evropská komise ale upozorňuje na některé případy údajné odvety vůči oznamovatelům. Ty odkrývají mezery v účinné ochraně oznamovatelů a podtrhují potřebu navýšit personální kapacity pro tuto agendu.
V Česku se v posledních letech podařilo přijmout zákony, které mají potenciál omezovat prostor pro korupci. Pro jejich účinné naplňování ale chybí peníze i lidi.
Vláda na účinné provádění protikorupční legislativy nevyčleňuje dostatečné zdroje. Hrozí, že její přínosy zůstanou pouze na papíře. Týká se nejen ochrany oznamovatelů, ale také úkolů, které například z nových pravidel o střetu zájmů plynou Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Evropská komise: Přijmout další opatření k posílení rámce pro bezúhonnost pro členy Parlamentu, směřující zejména k efektu otáčivých dveří a lobbingu.
Síť k ochraně demokracie: Dotáhnout legislativní proces u již předložených protikorupčních návrhů (vedle zákona o regulaci lobbování také návrh zákona o volebních kampaních, rozšíření působnosti NKÚ, koncepční novelu zákona o střetu zájmů či reformu přezkumu veřejných zakázek).
V roce 2023 vstoupila v platnost novela, která zajistila, že Rady médií veřejné služby už nejsou pod přímým vlivem pouze jednoho orgánu (Poslanecké sněmovny) a nelze je odvolat jako celek.
Zapojením Senátu do volby radních novela oslabila vliv Poslanecké sněmovny, respektive aktuálně vládnoucí koalice. Zároveň odstranila riziko odvolání všech členů Rady, které mohlo nastat při neschválení dvou výročních zpráv daného veřejnoprávního média Sněmovnou. Obě změny posilují nezávislost České televize a Českého rozhlasu na vůli vládnoucí politické reprezentace.
Způsob financování oslabuje nezávislost ČT a ČRo. Televizní a rozhlasové poplatky nebyly navýšeny od roku 2008 a jejich reálná hodnota je navíc v důsledku inflace výrazně nižší. První návrh Ministerstva kultury tuto situaci řešit narazil. Druhý návrh je v legislativním procesu a nabízí důvod k optimismu.
Doposud přijatá legislativa nadále neřeší udržitelnost financování. Po úpravách pravidel pro jmenování a odvolávání Rad ČT a ČRo je právě financování klíčem k zajištění skutečné nezávislosti médií. Nový návrh Ministerstva kultury, který již prošel 1. čtením, je v tomto směru slibný, byť experti a expertky Sítě upozorňují na některé problematické pasáže.
Ekonomická situace nezávislých médií zůstává problematická nebo nejistá, zvláště v odvětví regionálního tisku.
Evropská komise varuje před negativními společenskými dopady neuspokojivé situace nezávislých médií, která nejsou součástí velkých vydavatelských nebo vysílacích skupin. Jak upozorňují mediální experti a expertky Sítě, Česko oproti jiným evropským zemím nemá žádný systém podpory nezávislých médií a neplánuje ho ani připravit.
Evropská komise: Posílit transparentnost informací o vlastnictví sdělovacích prostředků. Zajistit systém udržitelného financování médií veřejné služby způsobem, který zaručuje jejich nezávislost.
Síť k ochraně demokracie: Legislativně definovat a ukotvit online média a upravit právní předpisy v oblasti střetu zájmů tak, aby se vztahovala na online média. Navrhnout systém státní podpory médií, který posílí pluralitní tržní prostředí, a to včetně podpory lokálních médií.
Byla spuštěna nová veřejná digitální platforma pro přístup k zákonům. Její bezplatné fungování posiluje informovanost občanů o pravidlech, kterými se mají řídit.
Spuštění platformy je posunem ve srozumitelnosti a přístupnosti platných právních předpisů. Dalším krokem bude postupné spouštění elektronického systému pro tvorbu právních předpisů “e-Legislativa”, jehož cílem je dále posílit transparentnost legislativního postupu.
Podle EK “pokračují práce na zvyšování účasti občanské společnosti na procesech tvorby politik”, vztahují se ale zejména k organizacím a méně k veřejnosti. Určitou naději přináší také iniciativa Úřadu vlády. Velkou překážkou však v Česku stále zůstává absence jednotná vize pro participaci.
Zapojení organizací občanské společnosti se na některých ministerstvech testuje podle nové metodiky. Česko ale tápe v zapojování občanů mimo volby (například prostřednictvím jasných mechanismů pro konzultace, spolurozhodování, či využívání deliberativních nástrojů). Úřad vlády zkoumá využití participativních přístupů podle doporučení OECD. Některé zákony, které byly vypracovány na základě široké participace, však v praxi nejsou státními orgány prováděny.
ESLP pro české občany představuje poslední možnost, jak se svých lidských práv domoci v případě, že na národní úrovni vyčerpají veškeré možnosti. V případě, že uspějí, musí český stát rozsudek provést. U pěti zásadních rozsudků na to zatím čekáme. Nejstarší z nich čeká na provedení více než šestnáct let.
Nejstarší zásadní rozsudek se týká diskriminace romského žactva v oblasti práva na vzdělávání. Česko se v desegregaci posouvá jen velmi pomalu. Čeští občané na nápravu čekají v průměru 4 roky a 3 měsíce.
Evropská komise: Pokračovat v legislativních změnách vedoucích ke zřízení národní instituce pro lidská práva s přihlédnutím k Pařížským zásadám OSN.
Síť k ochraně demokracie: V oblasti participace se v souladu s doporučeními OECD posunout k institucionalizovaným procesům na základě jednotné definice a vize pro participaci. Experimentovat s novými nástroji a postupy (jako jsou např. občanská shromáždění) a zajistit podporu pro rozvoj kapacit a expertizy napříč veřejnou správou.
