Druhé pololetí roku 2021 bylo obdobím pokračující nejistoty kvůli parlamentním volbám i pandemii. Jaké hlavní pozitivní a negativní trendy pro fungování naší demokracie zaznamenali expertky a experti Sítě? Přinášíme souhrnnou zprávu.
Druhá polovina loňského roku byla opět nestandardní. Volby do Sněmovny a pokračující pandemie byly hlavními událostmi období a ovlivňovaly dění napříč tématy. Předání moci je choulostivým momentem pro všechny politické režimy a experti hodnotí pozitivně, že proběhlo demokraticky - byť trvalo déle, než by bylo vzhledem k vypjaté politické situaci vhodné. Protiváhou této pozitivní zprávy je bohužel rostoucí rozštěpení české společnosti, které se projevuje narůstajícími spory o přístup k pandemii.
Experti na veřejnou správu se obávají, že nová vláda bude provádět čistky na úřadech. Hrozbou je využívání systemizací k náhradě odborných náměstků i snaha o novelu, která by oslabila a „flexibilizovala“ služební zákon. Posilování kontrolních mechanismů jako je transparentnost lobbingu nebo rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu se setkává s nezájmem politiků.
Experti na občanská práva si všímají stabilně vysoké úrovně práva na informace, ale kritizují plošný sběr osobních dat státem, vysoké trestní sazby za verbální trestné činy a směr digitalizace státu. Digitalizace může na mnoha místech pomoci zlepšit fungování státní správy, nemělo by se tak ale dít za cenu vyloučení lidí, kteří digitální technologie nepoužívají.
Členové Pracovní skupiny k ústavnímu systému považují průběh parlamentních voleb za férový a výměnu moci za korektní - byť bylo průběžně nejasné, jak se zachová prezident. Naopak problematické je rekordní množství propadlých hlasů, které může zvyšovat polarizaci společnosti. Rizikem je také přechod vysokých úředníků do soukromé sféry, což může vést ke ztrátě úředního know-how a zájmovému vlivu ex-úředníků.
Ve sledovaném období docházelo k dynamickému zahraničně-politickému vývoji - zejména vzhledem k událostem na Ukrajině, Bělorusku a Afghánistánu. Vláda k nim přistoupila rozhodně a vyjádřila svou prozápadní orientaci. Z domácího vývoje představuje riziko zejména zdražení energií, nízká společenská soudržnost a personální nestabilita v tajných službách.
Pracovní skupina k médiím vnímá novou vládu jako naději na posílení nezávislosti mediálních rad, a oceňuje také probíhající společenskou diskusi o tom, jak čelit dezinformacím a trestným činům z nenávisti. Mediální právo je v současnosti zastaralé a stagnující a zhoršující vývoj médií tomu odpovídá. Experti apelují na reformu mediální legislativy, která ji přinese do doby internetové a zohlední legitimní zájmy novinářské profese.
