Dlouhodobě nepříznivá situace ve vzdělávání, varovné příznaky v oblasti insolvencí, slabé centrální řízení státní správy a přetrvávající rezortismus či malá ochota vlády spolupracovat s občanským a neziskovým sektorem. Naopak pozitivní posun v digitální oblasti či zlepšení ve způsobu výběru ústavních soudců. I taková byla letos česká demokracie, alespoň dle výsledků setkání expertů a expertek Sítě k ochraně demokracie. V těchto dnech vzniká souhrnná Zpráva o stavu české demokracie za rok 2023 v osmi klíčových oblastech.
Experti a expertky Sítě k ochraně demokracie na základě událostí letošního roku zhodnotili na společném setkání hlavní trendy a rizika pro demokracii. V osmi sledovaných oblastech došlo k mnoha dílčím posunům pozitivním směrem. V celku však Česko přešlapuje na místě a někde se vláda dopouští vyložených přešlapů. Kromě odborných hlasů přímo ze Sítě k ochraně demokracie dokreslují současnou situaci i data a závěry analytického ústavu STEM. Podle jejich zjištění procházíme krizí důvěry, ač jsme se v minulosti měli objektivně mnohokrát hůře.
Závěry podstatné pro hodnocení české demokracie na expertním setkání představil ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík. Důvěra ve vládu ČR se podle STEM pohybuje na 21 %, což je propad o více než 10 procentních bodů od doby, kdy vláda začínala. Níže byla důvěra naposledy v roce 2013, tedy před 10 lety, kdy padla Vláda Petra Nečase. Prezidentovi důvěřuje 57 % obyvatel, naposledy byla tak vysoko v roce 2020. „V Česku je aktuálně blbá nálada. Ekonomická nálada se zvolna uklidňuje, nejohroženějších nepřibývá. Vnímání aktuální situace je ale výrazně odlišné v různých sociálních skupinách. Už to zkrátka trvá dlouho,“ řekl ředitel STEM Martin Buchtík k prezentovaným číslům.
„Naším hlavním cílem je demokracie, která se umí vypořádat s rozmanitými výzvami a která je v každodenním životě srozumitelná a důvěryhodná pro občany,” říká koordinátorka Sítě k ochraně demokracie Vendula Menšíková. „Při pojmenovávání největších rizik vycházíme ze zjištění pracovních skupin Sítě k ochraně demokracie, kdy za každou ze sledovaných oblastí stojí expertíza odborníků na daná témata,” dodává s tím, že výsledkem bude souhrnná Zpráva o stavu české demokracie, která právě vzniká.
Pokud bychom se pokusili již nyní shrnout základní zjištění odborníků a odbornic, lze mluvit zejména o prohlubující se nespokojenosti a narůstajících obavách zejména ohrožených tříd společnosti, které nevidí pomyslné světlo na konci tunelu. Přestože jako celek zůstává naše společnost stabilní, platí spokojenost a klid jen u části společnosti, která není ohrožena tolik. Na všechny letos dopadly mnohé problémy a většina postrádá ze strany vlády strategickou komunikaci a jasná vysvětlení kroků vlády.
V oblasti veřejné správy se experti a expertky shodli, že přetrvává politický vliv na apolitickou správu státu a spolupráce mezi státní a veřejnou správou nefunguje dostatečně. Státu rovněž chybí personální politika, proto je důležité, aby byla přijata novela služebního zákona. Chybí rovněž strategická koncepce státu, která by překonávala horizont jednoho volebního období. Nejvýznamnější pozitivní událostí pak bylo ustanovení Digitální informační agentury jako centrálního místa pro digitalizaci státní správy.
Ústavní systém se podařilo posílit zejména v oblasti transparentnosti výběru soudců ústavního soudu. Jde však o zlepšení dané personální změnou na Hradě, nikoliv systémový krok. „Prezident jde dobrou cestou, když se snaží získat legitimitu pro svá rozhodnutí ve vztahu k výběru ústavních soudců. Někdo by ale měl nést odpovědnost za fungování prezidentova poradního panelu, aby to nebyla kolektivní neodpovědnost,” řekl k tomu státní zástupce Adam Borgula z Vrchního státního zastupitelství v Praze. S tím souvisí i negativní jev; pokračující netransparentnost a kauzy v souvislosti s fungováním Kanceláře Prezidenta republiky.
Pozitivním posunem v oblasti sociálních práv byl letos návrh novely zákoníku práce či posun v důchodové reformě, i přes veškerou kritiku. Jednoznačně pozitivně experti a expertky hodnotí fakt, že mnoha letech vyjednávání a sběru zkušeností z pilotních projektů, je připravený Zákon o podpoře v bydlení. Negativním trendem je deficit zaměstnanců v sociálních službách, kteří budou, i kvůli nárůstu seniorské populace, chybět ještě významněji.
V pracovní skupině obrana, bezpečnost a zahraniční věci se experti a expertky shodují na poklesu důvěry ve stát ze strany obyvatel a s tím související důvěry v EU, NATO a OSN. V české společnosti slábne podpora Ukrajiny, plynoucí z „únavy“ z války a omezených výsledků ukrajinské protiofenzivy. Negativním trendem je pokračující hybridní působení ze strany nedemokratických režimů, zejména v podobě šíření dezinformací a propagandy. Co se naopak letos relativně dařilo, byl zvládnutý příchod lidí z Ukrajiny a rostoucí důvěra a zájem o Armádu ČR a aktivní zálohy.
V oblasti justice a státního zastupitelství bylo i letos důležitým tématem nedostatečné ohodnocení středního personálu na soudech a státních zastupitelstvích. Problematický je způsob obsazování pozic vedoucích soudních představitelů, především předsedů krajských soudů a vedoucích státních zástupců. Naopak pozitivem je připravovaná novela zákona o státním zastupitelství a transparentnější výběr ústavních soudců. Experti a expertky znovu podtrhly netransparentní projednávání tzv. Liniového zákona, respektive později Zákona o strategických investicích.
Pro občanskou společnost bylo i v roce 2023 problematické financování a omezená a nekonzistentní spolupráce státní správy s aktéry neziskového sektoru. Ta spolu s dlouhodobými administrativními překážkami přispívá mimo jiné k únavě neziskových organizací a jejich lídrů. Velkým deficitem a ušlou příležitostí pro posilování důvěry v demokratický systém zůstává absence vize pro cílené a systematické zapojování veřejnosti. Pozitivně byla hodnocena role zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Laurenčíkové a činnost Rady vlády pro neziskové organizace a jejich výborů a expertních skupin.
Co se týká politických lidských práv, přetrvává hrozba digitálního vyloučení u lidí, kteří nemohou či nechtějí držet krok s pokračující digitalizací státní správy. Rovněž Policie ČR je dlouhodobě netransparentní v informování o využívání moderních technologií ve své práci. Před veřejností zcela zbytečně tají důležité infoŕmace a technologie využívá bez dostatečného právního základu. Další negativní trend můžeme vidět ve využívání zákona o svobodném přístupu k informacím – mnohé úřady se raději ohledně přístupu k informacím soudí i tehdy, když je zřejmé, že soud prohrají.
Do kapitoly věnované médiím se v pozitivním promítne schválení zapojení Senátu do volby radních veřejnoprávních médiích, která vyvážila vliv poslankyň a poslanců. Změny zákonů o ČT a ČRo však probíhají mimořádně pomalu a neobsahují potřebné systémové změny, například v oblasti financování. A nevyřešeno zůstává v této oblasti mnoho dalšího; stát ignoruje špatnou ekonomickou situaci médií a nehledá řešení. Vláda ani nepřijala jasné podmínky vedoucí k povinnosti vést reklamní kampaně s ohledem na podporu plurality médií. Malou náplastí může být schválená metodika inzerce státu z dílny Ministerstva pro místní rozvoj, kdy stát nebude inzerovat v dezinformačních prostředcích.
Výstupem setkání a průběžné práce expertů bude avizovaná Zpráva o stavu české demokracie. Ta vychází již pátým rokem a také letos bude kromě hlavních zjištění obsahovat i expertní doporučení pro další období, tedy pro blížící se rok 2024.
Experti a expertky na problémy poukazují, politici a političky by měli konat. Síť k ochraně demokracie na příští rok chystá summit, kterým poukáže na příležitosti pro upevnění demokratického právního státu a vyzve politickou reprezentaci ke spolupráci na řešení. „Máme zde velké expertní zázemí – spoustu lidí a organizací, které klíčovým tématům rozumí a mohou vládě pomoci. Nejvyšším ústavním činitelům chceme posvítit hned na několik aktuálních priorit, které může vláda do konce volebního období vyřešit a tím pohnout i důvěrou občanů ve stát” říká Josef Karlický, ředitel Rekonstrukce státu, která koordinuje činnost Sítě k ochraně demokracie.
Setkání se uskutečnilo díky podpoře Velvyslanectví Švédska a grantu uděleného organizaci Glopolis od Nadace Open Society Institute ve spolupráci s programem Evropa a Eurasie Nadace Open Society Foundations. Děkujeme!
Foto: Mikuláš Karpeta - Mlok studio, Vojtěch Jaroněk
