Česká demokracie ustála pandemii koronaviru i začátek ruské invaze na Ukrajinu. Euforii z počáteční solidarity s uprchlíky však může vystřídat strach ze zdražování. Podcenění sociálních dopadů války by přitom bylo závažné. Stát by se měl důkladně připravit na souběh více krizí na podzim, a předejít tak zhoršení situace svých občanů i otřesům jejich důvěry ve státní instituce a demokracii jako takovou. Taková je část doporučení nové zprávy Sítě k ochraně demokracie, jejíž experti monitorují stav demokracie v Česku.
Foto: ČTK
Experti a expertky Sítě k ochraně demokracie v osmi klíčových oblastech zhodnotili hlavní trendy, rizika a příležitosti pro demokracii na základě událostí posledního půl roku. Největší hrozbou pro demokracii a její hodnoty je probíhající ruská agrese na Ukrajině. Válka vyvolala energetickou krizi, zvýšila inflaci a prohloubila sociální nejistoty. Česká reakce na přijetí uprchlíků byla pohotová a solidární, v přepočtu na počet obyvatel ČR přijala nejvíce lidí zasažených válkou. Velká část pomoci však byla dílem občanské společnosti, která bez podpory veřejné sféry dlouhodobě nemůže sama tento úkol nést. Pozitivem je, že válečný konflikt stmelil obrannou alianci NATO a ukázal také jednotu evropského společenství v postupu vůči agresorovi.
Velký otazník se vznáší nad podzimem a očekávaným souběhem hned několika krizí. Energetická krize udeří nejsilněji, můžeme očekávat nárůst nemocných s covidem-19 a stále budeme pociťovat vliv inflační krize a výzvy spojené s příchodem uprchlíků z Ukrajiny. “Přestože je vláda zavalena řešením akutních výzev, neměla by zapomenout ani na dlouhodobé systémové problémy, které se právě v krizi prohlubují. Experti a expertky Sítě přináší mnoho konstruktivních návrhů z různých oblastí, které by nám náročné situace pomohly ustát i v budoucnu a zároveň prakticky přispěly k řešení problémů lidí a kvalitě života v Česku,” říká Vendula Menšíková, koordinátorka Sítě k ochraně demokracie.
Navzdory nečekaným výzvám nedošlo k žádnému velkému excesu v oblasti porušování zákona a lidských práv, jakkoliv například vypnutí dezinformačních webů bez jasného právního základu bylo velkým přešlapem. Systémové problémy však ustoupily do pozadí aktuálnímu dění, a to jak na straně veřejnosti, tak u politiků. Je potřeba se i nadále soustředit například na vylepšení systému sociálních dávek, který je dlouhodobě nefunkční. S postupující inflací a v kombinaci s přicházejícím podzimem a zdražováním energií je potřeba systém žádostí o sociální dávky zjednodušit a zpřístupnit.
Vláda sepisuje návrhy zákonů za zavřenými dveřmi a systematicky je nediskutuje s odbornou veřejností a zástupci nevládních organizací, i když by otevření procesu tvorby zákonů přispělo ke kvalitě legislativních změn, a vládě pomohlo vyhnout se možným přešlapům. V první polovině roku 2022 se projednaly dvě novely důležitých zákonů – informačního a služebního. Chystá se také novela zákona o státním zastupitelství, která by si názor nevládních expertů zasloužila, aby nevedla k ohrožení nezávislosti státních zástupců. Větší participace občanské společnosti se zatím objevila jen v případě návrhu směřujícího k novele zákona o České televizi a Českém rozhlasu.
Souběh současných krizí zdůrazňuje potřebu mít nezávislá a pluralitní média. Experti přitom vyzdvihují i roli veřejnoprávních médií, která by měla garantovat kvalitu a pestrost vysílání. Kvůli nízkým koncesionářským poplatkům však aktuálně čelí nutnosti omezit vysílání.
Síť k ochraně demokracie propojuje experty a expertky s občanskou společností, aby společně chránili českou demokracii před hrozbami všeho druhu. V pravidelných monitorovacích zprávách Sítě najdete shrnutí hlavních událostí, pozitivních a negativních trendů v oblastech klíčových pro zdraví demokracie (ústavní systém, bezpečnost, média, lidská práva a další). Podstatné informace vždy doplňují doporučení a návrhy ke zlepšení.
