Zpráva o stavu obrany, bezpečnosti a zahraničních věcí

Vláda přijala sankční zákon a zmrazila majetek Ruské federace na území Česka, čímž dává najevo svůj postoj vůči ruskému režimu. Jedním ze zásadních problémů je dlouhodobý nedostatek důvěry ve stát ze strany obyvatel, který je doprovázen několika jevy: nedostatečnou odolností demokratických institucí, nesrozumitelnými kroky vlády, špatnou komunikací a neefektivním bojem s dezinformacemi a hybridními hrozbami. To může mít z hlediska bezpečnosti za následek pokles důvěry českých obyvatel v EU, NATO a další mezinárodní organizace, jimiž je Česko členem. Pozitivně je experty vnímaná nová bezpečnostní a obranná strategie a rostoucí investice do obrany.

Pozitivní trendy

• Pokračovala vojenská podpora Ukrajině a částečně se systemalizovala podpora uprchlíkům. 
• Česko přijalo novou bezpečnostní strategii, v níž je Rusko uvedeno jako hrozba a Čína jako systémová výzva pro Česko a euroatlantickou bezpečnost. 
• Nová obranná strategie ČR kromě pojmenování Ruska jako dlouhodobé hrozby pro ČR a její spojence vyzývá ke komplexnímu vnímání obrany proti vnějším i vnitřním hrozbám. 
• Došlo k reálnému navýšení investic do obrany, roste zájem o armádu ČR, aktivní zálohy a stanovené zálohy státu.
• Pokračovala podpora sankcí vůči Rusku (sankční zákon, zmrazení majetku Ruské federace na území ČR).

Negativní trendy

• Nepodařil se zlepšit dlouhodobý nedostatek důvěry ve stát a jeho instituce ze strany obyvatel.
• Přetrvávala nedostatečná komunikace vlády směrem k veřejnosti o možných rizicích a hrozbách, stejně jako osvěta o krocích vlády vedoucí k jejich předcházení.
• Vzrostla „normalizace“ vnímání války na Ukrajině a postupně klesala ochota veřejnosti podporovat Ukrajinu a ukrajinské uprchlíky.
• Česká společnost čelila hybridním hrozbám a dezinformacím.  Projevila se potřeba najít nový konsensus v této agendě.  
• Kapacity alokované na implementaci sankčního zákona byly budovány nedostatečně.

• Rozvinout komunikaci směřující k vysvětlování kroků vlády, bezpečnostních hrozeb, přínosů členství v EU, NATO a OSN. Výročí vstupu do obou prvních si navíc Česko v letošním roce bude připomínat, což může být vhodnou příležitostí pro komunikační aktivity na celospolečenské úrovni. 
• Zásadně posilovat efektivitu vládní strategické i krizové komunikace, zejména v souvislosti s probíhajícími společenskými krizemi na několika úrovních, ale také nenadálými situacemi, kterou představovala například střelba na FF UK.
• Podpořit budování silných a odolných demokratických institucí, v jejichž kompetenci a nestrannost budou mít občané vyšší důvěru. Problematika nedůvěry by neměla být zužována výhradně na nedostatečnou či neúčinnou komunikaci, jakkoliv je důležitá (viz výše).
• Důsledně udržovat dosavadní jednotný postoj v rámci EU a NATO k podpoře Ukrajiny v boji proti ruské agresi a vysvětlovat, proč je to důležité. 
• Podporovat mediální a digitální gramotnost občanů stejně jako další faktory přispívající ke zvyšování odolnosti obyvatel (resilience). Zvláštní pozornost je nutné věnovat bezpečnostním složkám, úředníkům a dalším skupinám klíčovým pro fungování státu. V tomto ohledu lze podpořit a navázat na aktivity armády směřující ke spolupráci s civilním sektorem.
• Posílit kapacity alokované na implementaci sankčního zákona, zejména ze strany MZV, ale také dalších článků celého řetězce.
• Podpořit vytvoření prostoru pro participaci a deliberaci a aktivní účast občanů v procesech tvorby veřejných politik jako klíčového prvku posilování demokratické odolnosti České republiky.