Loňský rok patřil k těm nejnáročnějším rokům v naší novodobé historii. Čelili jsme pandemii a pro ochranu životů jsme si museli omezit práva a svobody v rozsahu, který bychom si dříve možná ani neuměli představit. Demokracie ale výraznější rány neutrpěla, dílčím hrozbám čelila statečně. Podrobnosti o stavu naší demokracie si přečtěte v souhrnné zprávě expertních skupin Sítě k ochraně demokracie.
Expertky pracovní skupiny upozorňují na pokračující negativní dopady pandemie na kvalitu života i práva ohrožených skupin obyvatel. V této souvislosti odkazují na porušování práv migrantů/ek, negativní dopady vládních opatření zejména na nízkopříjmové skupiny či nedostatky finanční podpory státu. Připomínají také absenci komplexní úpravy postavení osob bez státní příslušnosti či chystané legislativní změny týkající se postavení rodinných příslušníků/ic.
Navzdory přetrvávající pandemii, která ovlivňovala oblast justice i ve druhé polovině roku, se podařilo zajistit bezpečné podmínky a přizpůsobit činnost soudů tak, aby mohla pokračovat soudní jednání. Na druhou stranu, důvěru veřejnosti ve fungování justice může podrývat opakující se provinění vysokých představitelů justice, spojené s výkonem jejich funkce. Problematická je stále nedostatečná úroveň digitalizace v oblasti justice, která způsobuje velké průtahy v soudních řízeních - ministerstvo spravedlnosti selhává v zajišťování fungování soudů v oblasti informatiky a soudních znalců. Přečtěte si hlavní závěry hodnocení stavu justice, jak je vidí experti Sítě k ochraně demokracie.
Síť k ochraně demokracie si kromě monitorování hrozeb klade za cíl i péči o demokracii a odhalování skrytých hrozeb, které třeba zatím nevnímáme, ale mohou vytvářet podhoubí pro budoucí nestabilitu. Takovým podhoubím se může stát i nedůvěra v demokracii jako nejlepší možný způsob řízení státu. Výzkumná organizace PAQ Reseach pro Síť k ochraně demokracie zpracovala analýzu příčin nedůvěry v demokracii, která ji staví do souvislostí s různými ekonomickými i demografickými faktory. Přečtěte si hlavní závěry analýzy.
Vývoj v oblasti bezpečnosti v uplynulém pololetí ovlivňovala pandemie COVID–19. Experti spatřují zásadní nedostatky v oblasti krizového řízení i strategické komunikace a rozhodnutí vlády byla podle nich často ovlivněna populismem a blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny. Pozitivně hodnotí aktivní pomoc Armády ČR v boji s pandemií mj. v sociálních a zdravotnických zařízení. Ústředním tématem byla také příprava tendru na dostavbu jaderného bloku v Dukovanech a možné zapojení společností z Ruska a Číny do něj, které experti dlouhodobě kritizují. K vyřazení Rosatomu z tendru nakonec došlo tento týden v souvislosti s kauzou Vrbětice. Přečtěte si hlavní závěry hodnocení stavu obrany, bezpečnosti a zahraničních věcí, jak je vidí experti Sítě k ochraně demokracie.
Ve druhé polovině roku byly pro fungování ústavního systému klíčové otázky voleb a pandemie. Prezident se brzkým vyhlášením sněmovních voleb odchýlil od dosavadní praxe, čímž došlo k předčasnému začátku období předvolební kampaně. Velkým tématem je také zrušení části volebního zákona, ke kterému došlo těsně po konci sledovaného období. V tomto ohledu se experti staví zvlášť kriticky k výrokům představitelů výkonné moci, kteří podkopávají autoritu Ústavního soudu. Vzhledem k pandemii členové Pracovní skupiny upozorňují na závislost vládních opatření na nouzovém stavu a na nedodržování zásadních principů právního státu jako předvídatelnost, jasnost a transparentnost. Experti apelují na přijetí dlouhodobějšího právního rámce pro opatření šetřícího základní práva občanů. Přijatá opatření jsou navíc nedostatečně přezkoumávána soudy. Přečtěte si hlavní závěry hodnocení stavu ústavního systému, jak je vidí experti Sítě k ochraně demokracie.
Nedůvěra v demokracii úzce souvisí s kvalitou života občanů, ta je přitom definovaná řadou faktorů, od příjmů přes vzdělání až po sociální nebo kulturní kapitál. Lidé s nižší kvalitou života nefandí vyloženě autoritářství, demokracie je jim spíše lhostejná. To vyplývá z analýzy příčin nedůvěry v demokracii, kterou pro Síť k ochraně demokracie zpracoval Daniel Prokop a jeho tým v PAQ Research. O dalších příčinách minulý týden debatovali experti z různých oborů. Přečtete si, co na debatě zaznělo.
