Vývoj v oblasti bezpečnosti v uplynulém pololetí ovlivňovala pandemie COVID–19. Experti spatřují zásadní nedostatky v oblasti krizového řízení i strategické komunikace a rozhodnutí vlády byla podle nich často ovlivněna populismem a blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny. Pozitivně hodnotí aktivní pomoc Armády ČR v boji s pandemií mj. v sociálních a zdravotnických zařízení. Ústředním tématem byla také příprava tendru na dostavbu jaderného bloku v Dukovanech a možné zapojení společností z Ruska a Číny do něj, které experti dlouhodobě kritizují. K vyřazení Rosatomu z tendru nakonec došlo tento týden v souvislosti s kauzou Vrbětice. Přečtěte si hlavní závěry hodnocení stavu obrany, bezpečnosti a zahraničních věcí, jak je vidí experti Sítě k ochraně demokracie.
Ve druhé polovině roku byly pro fungování ústavního systému klíčové otázky voleb a pandemie. Prezident se brzkým vyhlášením sněmovních voleb odchýlil od dosavadní praxe, čímž došlo k předčasnému začátku období předvolební kampaně. Velkým tématem je také zrušení části volebního zákona, ke kterému došlo těsně po konci sledovaného období. V tomto ohledu se experti staví zvlášť kriticky k výrokům představitelů výkonné moci, kteří podkopávají autoritu Ústavního soudu. Vzhledem k pandemii členové Pracovní skupiny upozorňují na závislost vládních opatření na nouzovém stavu a na nedodržování zásadních principů právního státu jako předvídatelnost, jasnost a transparentnost. Experti apelují na přijetí dlouhodobějšího právního rámce pro opatření šetřícího základní práva občanů. Přijatá opatření jsou navíc nedostatečně přezkoumávána soudy. Přečtěte si hlavní závěry hodnocení stavu ústavního systému, jak je vidí experti Sítě k ochraně demokracie.
Nedůvěra v demokracii úzce souvisí s kvalitou života občanů, ta je přitom definovaná řadou faktorů, od příjmů přes vzdělání až po sociální nebo kulturní kapitál. Lidé s nižší kvalitou života nefandí vyloženě autoritářství, demokracie je jim spíše lhostejná. To vyplývá z analýzy příčin nedůvěry v demokracii, kterou pro Síť k ochraně demokracie zpracoval Daniel Prokop a jeho tým v PAQ Research. O dalších příčinách minulý týden debatovali experti z různých oborů. Přečtete si, co na debatě zaznělo.
Místopředseda vlády Karel Havlíček se rozhodl prostřednictvím ČEZu oslovit zájemce o dostavbu Dukovan, včetně ruské společnosti Rosatom. To vyvolalo vlnu kritiky z opozice, ale i od odborníků na energetiku a bezpečnost. Skupina bezpečnostních expertů Sítě k ochraně demokracie na problematické dění kolem tendru na dostavbu Dukovan upozorňuje už podruhé, v prosinci varovala před zapojením nedemokratických režimů, dnes připomíná, že zapojení Rosatomu jde proti bezpečnostním zájmům České republiky. Ministr Havlíček podle nich nemůže v této otázce obcházet vládu.
Na ústavně právním výboru Poslanecké sněmovny byl dnes hlasy ANO, ODS a SPD schválen pozměňovací návrh k novele volebního zákona, který připravil poslanec Marek Benda. Podle tohoto návrhu by se hlasy ve druhém skrutiniu dělily podle rozhodnutí stranických orgánů, nikoliv podle reálného pořadí kandidátů na kandidátních listinách. Podle expertů na ústavu a volební systémy ale tento návrh není v souladu s ústavním pořádkem a principem přímé volby.
V oblasti médií pokračují dlouhodobější trendy zvyšování mocenského vlivu na fungování rad veřejnoprávních médií a zvyšování koncentrace mediálního vlastnictví. Média ovlivňuje také pandemie, která dopadá na fungování redakcí a vytváří prostor pro šíření dezinformací. Mezi klíčové události sledovaného období patří odvolání dozorčí komise Rady ČT, jehož legalita je sporná, a akvizice společnosti CME skupinou PPF, čímž Petr Kellner ovládl TV NOVA. Mediální reakce se kvůli pandemii orientují na rychlost zpravodajství a „pandemické celebrity”, což posiluje informační chaos a omezuje jejich schopnost oponovat politické reprezentaci. Přečtěte si hlavní závěry hodnocení stavu médií, jak je vidí experti Sítě k ochraně demokracie.
Minulý týden experti Sítě k ochraně demokracie upozornili na protiústavnost postupu vyhlášení nouzového stavu na žádost hejtmanů, jeden z členů Sítě kvůli tomu inicioval i červenou výzvu. Vláda v tuto chvíli znovu potřebuje přijímat rozsáhlá opatření kvůli zhoršující se epidemiologické situaci. Bez nouzového stavu to pravděpodobně nepůjde. Aby byl postup v souladu s Ústavou, experti na ústavní právo doporučují neprodlužovat již jednou Sněmovnou odmítnutý a špatně odůvodněný nouzový stav, ale raději vyhlásit nový a ten řádně odůvodnit.
