Experti na média doufají, že nová vláda přinese konec období, kdy stát média zanedbával. K tomu bude ale nutné, aby se i samotní novináři sdružovali a podíleli se na prosazování legitimních zájmů své profese. Sdružování novinářů se sice zlepšuje, ale pořád se týká pouze menšiny profese. Současné mediální prostředí vnímají experti tak, že trh soukromých médií pokračuje v koncentraci do rukou několika málo vlastníků, kvalita mediálního obsahu stagnuje, regionálních médií je nedostatek a v Českém rozhlasu se zhoršují vztahy novinářů a vedení. Tato situace si žádá rozsáhlé změny mediálního práva. Experti apelují na posílení nezávislosti rad veřejnoprávních médií i na širší modernizaci regulace médií, která předchází vzestupu novinařiny na internetu.
Druhé pololetí roku 2021 bylo obdobím pokračující nejistoty kvůli parlamentním volbám i pandemii. Jaké hlavní pozitivní a negativní trendy pro fungování naší demokracie zaznamenali expertky a experti Sítě? Přinášíme souhrnnou zprávu.
Druhá polovina roku 2021 se v oblasti bezpečnosti vyznačovala dynamickým zahraničně-politickým vývojem, zejména rostoucím napětím mezi Ukrajinou a Ruskem, reakcí Lukašenkova režimu na sankce uvalené EU nebo konsolidací moci Talibanu po odchodu spojeneckých vojsk z Afghánistánu. Experti připomínají rozhodné reakce české vlády (nejen) na tyto události. Domácí vývoj ovlivňovaly zejména volby a výměna vlády, která může mít na vývoj ve sledovaných oblastech pozitivní dopad. Přetrvávaly však i negativní trendy spojené mimo jiné s pandemií covidu, dohrou vrbětické kauzy nebo nepříznivým vývojem kolem zpravodajských služeb.
Hlavní událostí uplynulého půlroku byly volby do Poslanecké sněmovny. Proces voleb a předání moci je základem demokracie a experti oceňují, že ve výsledku zafungoval. Prezident jmenoval novou vládu a nedošlo ke zpochybnění výsledků voleb. Úspěšný konec ale neznamená, že hladký byl i průběh. Svolání nové Poslanecké sněmovny trvalo zbytečně dlouho, zvlášť vzhledem ke kontextu pandemie. Rekordní množství propadlých hlasů ve volbách může poškozovat společenskou soudržnost.
Rozhodovací činnost soudů a státních zastupitelství stabilně udržuje vysoký standard ochrany práva na informace, ovšem v oblasti svobody projevu soudy rozhodují značně formalisticky. Problémem jsou i neadekvátně vysoké sazby za verbální podporu terorismu. Hrozbou pro ochranu soukromí občanů je plošný preventivní sběr dat státem. Výkon práv ohrožuje i fenomén digitálního vyloučení, kterým je v důsledku prioritizované digitální transformace bez zachování adekvátních dostupných náhrad ohrožena významná část populace. Naopak v oblastech, kde je digitalizace potřebná pro usnadnění výkonu práv, jako je např. dálkové nahlížení do spisů, Česká republika zaostává. Nový stavební zákon ohrožuje vyvažování ochrany různých veřejných zájmů ve stavebním řízení.
Zvládání epidemie českou veřejnou správou lze s přihlédnutím k jejímu neuspokojivému stavu hodnotit jako ne zcela špatné. Nedošlo k žádným hrubým, natož záměrným excesům a vzhledem k nepřipravenosti se po počátečním chaosu podařilo začít trochu systematičtěji pracovat s daty, vytvořit záchranné programy a připravit alespoň provizorní legislativní rámec. Zároveň se ale projevily všechny dlouhodobé nedostatky, kterými zejména státní správa trpí - zaostáváním v digitalizaci a automatizaci počínaje a neschopností proaktivně vystupovat jako sebevědomý a odborný partner politické reprezentaci konče. Je ale třeba dodat, že k takovému vystupování není fungování státní správy, ke škodě politické reprezentaci, uzpůsobeno. Přetrvává také velmi nízká úroveň nezbytné kooperace mezi složkami veřejné správy, a to jak horizontální (resortismus), tak vertikální (komunikace mezi centrem a regiony).
Podle expertek byla oblast lidských (sociálních) práv nadále ovlivňována pandemií COVID-19, a to zejména v souvislosti s diskuzí ohledně přístupu ke službám očkovaných a neočkovaných a neschopností vlády dostatečně odůvodňovat protipandemická opatření. Významné změny proběhly na legislativní úrovni, především v souvislosti s náhradním výživným za nezaopatřené dítě a novelou zákona o dětských skupinách. Expertky zároveň vítají otevřenější debaty nad tématy jako je odškodnění sterilizovaných žen či rušení kojeneckých ústavů.
