Rozhodovací činnost soudů a státních zastupitelství stabilně udržuje vysoký standard ochrany práva na informace, ovšem v oblasti svobody projevu soudy rozhodují značně formalisticky. Problémem jsou i neadekvátně vysoké sazby za verbální podporu terorismu. Hrozbou pro ochranu soukromí občanů je plošný preventivní sběr dat státem. Výkon práv ohrožuje i fenomén digitálního vyloučení, kterým je v důsledku prioritizované digitální transformace bez zachování adekvátních dostupných náhrad ohrožena významná část populace. Naopak v oblastech, kde je digitalizace potřebná pro usnadnění výkonu práv, jako je např. dálkové nahlížení do spisů, Česká republika zaostává. Nový stavební zákon ohrožuje vyvažování ochrany různých veřejných zájmů ve stavebním řízení.
Zvládání epidemie českou veřejnou správou lze s přihlédnutím k jejímu neuspokojivému stavu hodnotit jako ne zcela špatné. Nedošlo k žádným hrubým, natož záměrným excesům a vzhledem k nepřipravenosti se po počátečním chaosu podařilo začít trochu systematičtěji pracovat s daty, vytvořit záchranné programy a připravit alespoň provizorní legislativní rámec. Zároveň se ale projevily všechny dlouhodobé nedostatky, kterými zejména státní správa trpí - zaostáváním v digitalizaci a automatizaci počínaje a neschopností proaktivně vystupovat jako sebevědomý a odborný partner politické reprezentaci konče. Je ale třeba dodat, že k takovému vystupování není fungování státní správy, ke škodě politické reprezentaci, uzpůsobeno. Přetrvává také velmi nízká úroveň nezbytné kooperace mezi složkami veřejné správy, a to jak horizontální (resortismus), tak vertikální (komunikace mezi centrem a regiony).
Podle expertek byla oblast lidských (sociálních) práv nadále ovlivňována pandemií COVID-19, a to zejména v souvislosti s diskuzí ohledně přístupu ke službám očkovaných a neočkovaných a neschopností vlády dostatečně odůvodňovat protipandemická opatření. Významné změny proběhly na legislativní úrovni, především v souvislosti s náhradním výživným za nezaopatřené dítě a novelou zákona o dětských skupinách. Expertky zároveň vítají otevřenější debaty nad tématy jako je odškodnění sterilizovaných žen či rušení kojeneckých ústavů.
Oblast bezpečnosti ve sledovaném období zásadně ovlivnilo zveřejnění informací ohledně výbuchů muničních skladů ve Vrběticích, za které byli podle vládních představitelů odpovědní agenti ruských tajných služeb. Tyto události s sebou nesly pozitivní trendy (zejména omezení počtu ruských diplomatů) i negativa (např. omezenou koordinovanost v prohlášení politiků) a měly přímý dopad i na podobu chystaného tendru na dostavbu jaderného bloku v Dukovanech. Experti upozorňují také na nominace členů Orgánu nezávislé kontroly služeb nebo finalizaci strategie boje proti hybridním hrozbám.
Nejzásadnější ústavní události v první polovině roku 2021 souvisí s opatřeními ke zmírnění epidemie COVID-19. Vážným problémem je vyhlášení obsahově totožného nouzového stavu po neschválení jeho prodloužení Poslaneckou sněmovnou. Principy právního státu narušuje vydávání opatření, jejichž nezákonnost je představitelům veřejné moci, kteří je vydávají, předem zřejmá, což dosvědčují vyjádření tehdejšího ministra zdravotnictví. Varovným signálem je rezignace bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v reakci na údajný dlouhodobý tlak ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Kriticky lze dále hodnotit pokračující omezování participačních práv a akceptaci těchto omezení Ústavním soudem.
Autoři zprávy upozorňují na hrozbu pro právní stát, kterou představuje lhostejnost vlády k zákonným požadavkům na mimořádná opatření pro boj s epidemií nemoci covid-19. Zejména soustavné ignorování povinnosti řádně opatření odůvodňovat představuje kromě protiprávního jednání také praktické znemožnění záměry vlády kontrolovat a podrobovat diskusi. Naopak soudy představují strážce právního řádu a demokratického pořádku, a to i v případě dalších agend, jako je právo na informace. Experti dále upozorňují na diskriminační přístup vlády k cizincům, ohrožení veřejných zájmů novým stavebním zákonem, na problematické zpracovávání osobních údajů vládou za pandemie a na hrozbu digitálního vyloučení osob v souvislosti s opatřeními, která jsou založena na technologiích, které nejsou dostupné všem občanům.
Uplynulé pololetí probíhalo v období (znovu)vrcholící epidemie nemoci covid-19, a zpráva tak bezprostředně navazuje na zprávu za druhou polovinu roku 2020, přičemž potvrzuje dříve identifikované negativní trendy a selhávání státní správy, a především jejího vedení (odborného i politického) při zvládání mimořádné situace. Autoři zprávy tedy vyzývají politické představitele k představení konkrétní vize změny státní správy a veřejnému příslibu její povolební reformy postavené na podkladě odborné revize stávajícího fungování (viz např. ex post RIA služebního zákona).
