Oblast bezpečnosti ve sledovaném období zásadně ovlivnilo zveřejnění informací ohledně výbuchů muničních skladů ve Vrběticích, za které byli podle vládních představitelů odpovědní agenti ruských tajných služeb. Tyto události s sebou nesly pozitivní trendy (zejména omezení počtu ruských diplomatů) i negativa (např. omezenou koordinovanost v prohlášení politiků) a měly přímý dopad i na podobu chystaného tendru na dostavbu jaderného bloku v Dukovanech. Experti upozorňují také na nominace členů Orgánu nezávislé kontroly služeb nebo finalizaci strategie boje proti hybridním hrozbám.
Nejzásadnější ústavní události v první polovině roku 2021 souvisí s opatřeními ke zmírnění epidemie COVID-19. Vážným problémem je vyhlášení obsahově totožného nouzového stavu po neschválení jeho prodloužení Poslaneckou sněmovnou. Principy právního státu narušuje vydávání opatření, jejichž nezákonnost je představitelům veřejné moci, kteří je vydávají, předem zřejmá, což dosvědčují vyjádření tehdejšího ministra zdravotnictví. Varovným signálem je rezignace bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v reakci na údajný dlouhodobý tlak ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Kriticky lze dále hodnotit pokračující omezování participačních práv a akceptaci těchto omezení Ústavním soudem.
Autoři zprávy upozorňují na hrozbu pro právní stát, kterou představuje lhostejnost vlády k zákonným požadavkům na mimořádná opatření pro boj s epidemií nemoci covid-19. Zejména soustavné ignorování povinnosti řádně opatření odůvodňovat představuje kromě protiprávního jednání také praktické znemožnění záměry vlády kontrolovat a podrobovat diskusi. Naopak soudy představují strážce právního řádu a demokratického pořádku, a to i v případě dalších agend, jako je právo na informace. Experti dále upozorňují na diskriminační přístup vlády k cizincům, ohrožení veřejných zájmů novým stavebním zákonem, na problematické zpracovávání osobních údajů vládou za pandemie a na hrozbu digitálního vyloučení osob v souvislosti s opatřeními, která jsou založena na technologiích, které nejsou dostupné všem občanům.
Uplynulé pololetí probíhalo v období (znovu)vrcholící epidemie nemoci covid-19, a zpráva tak bezprostředně navazuje na zprávu za druhou polovinu roku 2020, přičemž potvrzuje dříve identifikované negativní trendy a selhávání státní správy, a především jejího vedení (odborného i politického) při zvládání mimořádné situace. Autoři zprávy tedy vyzývají politické představitele k představení konkrétní vize změny státní správy a veřejnému příslibu její povolební reformy postavené na podkladě odborné revize stávajícího fungování (viz např. ex post RIA služebního zákona).
Ve středu 15. září v podvečer se konala debata členů Sítě k ochraně demokracie o tom, co vlastně chráníme, když chráníme demokracii. Cílem debaty bylo zamyšlení nad skutečným významem demokratických hodnot a principů. Ale také připomenutí role Sítě k ochraně demokracie a posílení vazeb mezi členskými organizacemi.
Loňský rok byl v mnoha oblastech náročný, pandemie zastavila svět a vláda v rámci boje s covidem musela přistoupit k omezování práv a svobod v rozsahu, jaký jsme si dříve neuměli ani představit. Demokracie se ale neotřásla a malý díl na tom měla snad i Síť k ochraně demokracie, která po celý rok pečlivě hlídala možné hrozby. V těchto dnech Síť slaví první rok svého fungování. Pojďme se za ním ohlédnout.
Poslanecká sněmovna bude ve středu 9. 6. projednávat návrh novely zákona o střetu zájmu ve třetím čtení. K němu byl načten pozměňovací návrh poslance J. Valenty, podle kterého by se měla rozšířit definice veřejného funkcionáře na profesionální novináře České televize a Českého rozhlasu. Novináři ČT a ČRo by podle této definice museli podávat majetková přiznání. To kritizují experti Sítě k ochraně demokracie.
